header image
 
 

Věrouka CASD

15. Křest
Křtem vyznáváme svou víru v smrt a zmrtvýchvstání Ježíše Krista asvědčíme, že jsme zemřeli hříchu a chceme žít novým životem. Takto uznáváme Krista za Pána a Spasitele, stáváme se jeho lidem a jsme přijati za členy jeho církve. Křest je symbolem našeho spojení s Kristem, odpuštění našich hříchů i toho, že jsme přijali Ducha svatého. Je potvrzením víry v Ježíše Krista , jakož i znamením pokání a koná se ponořením do vody. Křest následuje po důkladném vyučování z Bible a přijetí jejího učení. (Bible, Evangelium podle Matouše 28:19-20; Bible, List Římanům 6:1-6; Bible, List Koloským 2:12-13; Bible, Skutky apoštolů 2:38; 16:30-33; 22:16)

16. Večeře Páně
Večeře Páně je účastí na symbolech Ježíšova těla a krve jako vyjádření víry v něho, našeho Pána a Spasitele. V tomto prožitku společenství je přítomen Kristus, který se setkává se svým lidem a posiluje ho. Svou účastí radostně zvěstujeme význam Kristovy smrti, dokud nepřijde. Příprava na tuto večeři zahrnuje zkoumání vlastního svědomí, pokání a vyznání hříchů. Kristus ustanovil umývání nohou jako symbol nového očistění a výraz ochoty vzájemně si sloužit v křesťanské pokoře a sjednotit svá srdce v lásce. Večeře Páně se smějí zúčastnit všichni věřící křesťané. (Bible, 1. List Korintským 10:16-17; 11:23-30; Bible, Evangelium podle Matouše 26:17-30; Bible, Zjevení 3:20; Bible, Evangelium podle Jana 6:48-63; 13:1-17)

17. Duchovní dary a služebnosti
Bůh uděluje všem členům církve v každé době duchovní dary, které má každý člen s láskou použít ve službě pro společné dobro církve a lidstva. Působením Ducha svatého, který obdarovává každého člena podle své vůle, projevují se tyto dary ve schopnostech i služebnostech, které církev potřebuje pro splnění Bohem určených povinností. Podle Písma patří mezi dary Ducha: víra, uzdravování, proroctví, zvěstování, vyučování, spravování, smiřování, milosrdenství, sebeobětavá služba, laskavá ochota pomáhat lidem a povzbuzovat je. Některé členy církve Bůh povolal a Duchem uschopnil pro splnění pastoračních, evangelizačních, apoštolských a učitelských úkolů, potřebných pro přípravu členů k službě, pro vzdělání církve k duchovní zralosti, k podpoře jednoty víry a poznání Boha. Používají-li členové tyto dary jako věrní hospodáři rozmanité milosti Boží, je církev chráněna před ničivým vlivem falešného učení, roste Božím růstem a buduje se ve víře a lásce. (Bible, List Římanům 12:4-8; Bible, 1. List Korintským 12:9-11.27.28; Bible, List Efezským 4:8.11-16; Bible, Skutky apoštolů 6:1-7; 1. Bible, 1. list Timoteovi 3:1-13; Bible, 1. List Petrův 4:10-11)

18. Dar proroctví
Jedním z darů Ducha svatého je dar proroctví. Tento dar je příznačný pro církev ostatku a projevil se v díle E. G. Whiteové. Spisy této služebnice Páně jsou trvalým a významným ukazatelem k pravdě, jsou církvi pomocí, usměrněním, poučením i napomenutím. Jasně též potvrzují, že Písmo je měřítkem, kterým je třeba posuzovat každé učení i každou zkušenost. (Bible, Joel 2:28-29; Bible, Skutky apoštolů 2:14-21; Bible, List Židům 1:1-3; Bible, Zjevení 12:17; 19:10)

19. Boží zákon
Velké zásady Božího zákona jsou vyjádřeny v Desateru a Ježíš Kristus je představil svým životem. Vyjadřují Boží lásku, vůli a úmysly týkající se lidského chování a vztahů; jsou závazné pro všechny lidi v každé době. Tyto příkazy jsou základem Boží smlouvy s jeho lidem i měřítkem na Božím soudu. Působením Ducha svatého odhalují hřích a probouzejí vědomí potřeby Spasitele. Spasení je pouze z milosti, ne ze skutků, ale jeho ovocem je poslušnost přikázání. Tato poslušnost rozvíjí křesťanský charakter a dává vnitřní uspokojení. Je projevem naší lásky k Pánu a našeho zájmu o spolubližní. Poslušnost víry dokazuje Kristovu moc proměnit život, a tím umocňuje křesťanské svědectví. (Bible, 2. Mojžíšova 20:1-17; Bible, Žalm 40:8-9; Bible, Evangelium podle Matouše 22:36-40; Bible, 5. Mojžíšova 28:1-14; Bible, Evangelium podle Matouše 5:17-20; Bible, List Židům 8:8-10; Bible, Evangelium podle Jana 15:7-10; Bible, List Efezským 2:8-10; Bible, 1. List Janův 5:3; Bible, List Římanům 8:3.4; Bible, Žalm 19:8-15)

20. Sobota
Dobrotivý Stvořitel po šesti stvořitelských dnech odpočinul sedmého dne a ustanovil sobotu pro všechny lidi jako památku stvoření. Čtvrté přikázání Božího nezměnitelného zákona vyžaduje zachovávání sedmého dne jako dne odpočinku, bohoslužby a služby v souladu s učením a konáním Ježíše Krista, Pána soboty. Sobota je dnem radostného společenství s Bohem a mezi věřícími navzájem. Je symbolem našeho vykoupení v Kristu, znamením našeho posvěcení, znakem naší oddanosti Bohu i předzvěstí věčné budoucnosti v Božím království. Sobota je trvalým znamením věčné smlouvy mezi Bohem a jeho lidem. Radostné zachovávání tohoto posvátného času od večera do večera (od západu do západu slunce) je oslavou Boha a jeho stvořitelských i vykupitelských činů. (Bible, 1. Mojžíšova 2:1-3; Bible, 2. Mojžíšova 20:8-11; Bible, Evangelium podle Lukáše 4:16; Bible, Izajáš 56:5-6; 58:13.14; Bible, Evangelium podle Matouše 12:1-12; Bible, 2. Mojžíšova 31:13-17; Bible, Ezechiel 20:12.20; Bible, 5. Mojžíšova 5:12-15; Bible, List Židům 4:1-11; Bible, 3. Mojžíšova 23,32; Bible, Evangelium podle Marka 1:32)

21. Křesťanské správcovství
Jsme Božími správci; Bůh nám svěřil čas i příležitosti, schopnosti i majetek, dary země i přírodní zdroje. Jsme Bohu zodpovědni za jejich správné užívání. Boží vlastnictví uznáváme věrnou službou Bohu a bližním, odevzdáváním desátků a dobrovolných darů pro zvěstování evangelia a pro podporu a rozvoj církve. Křesťanské správcovství je přednost, kterou nám Bůh daroval, abychom rostli v lásce a vítězili nad sobectvím a lakomstvím. Křesťan má radost, když mají jiní prospěch z jeho věrného hospodaření. (Bible, 1. Mojžíšova 1:26-28; 2:15; Bible, 1. Paralipomenon 29:14; Bible, Ageus 1:3-11; Bible, Malachiáš 3:8-12; Bible, 1. List Korintským 9:9-14; Bible, Matouš 23:23; Bible, 2. List Korintským 8:1-15; Bible, List Římanům 15:26-27)

1 2 3 4

Zanech odpověď

K přidání komentáře musíš být přihlášen.