header image
 
 

Historie církve adventistů

Generální konference v Minneapolis roku 1888

Církev adventistů sedmého dne vznikla a začala působit v 60. letech 19. století v Severní Americe. Do začátku 20. století se rozšířila ze Spojených států do zemí všech kontinentů, kde zakládala sbory věřících, školy a zdravotní instituce. Největší růst zaznamenala po 2. světové válce v západních zemích i v zemích rozvojového světa. V roce 2010 působilo jejích téměř 17 tisíc kazatelů a misionářů společně se 17 miliony členů v 68 tisících sborech v 232 zemích všech kontinentů a v 901 jazyku.

 

Počátky církve

Středověká církev se postupně stále více vzdalovala modelu apoštolské církve, kterou založil Ježíš Kristus. Úpadek církve přivedl mnohé čestné lidi k úsilí reformovat církev. Církev však zásadní reformy odmítala. Z těchto reformačních snah Johna Wiklefa, Jana Husa, Martina Luthera a dalších se proto postupně formovaly nové, protestantské proudy a církve.

Koncem 18. století se řada duchovních intenzívně zabývala proroctvími Bible o druhém příchodu Ježíše Krista. Kolem roku 1830 shromáždil americký kazatel William Miller na padesát tisíc lidí, kteří očekávali, že v roce 1844 na svět přijde Ježíš Kristus. Tato předpověď se nenaplnila kvůli nesprávně pochopenému proroctví Bible, avšak přivedla mnoho lidí k jejímu důkladnému studiu. Jedna skupina milleritů při svém zkoumání Bible také poznala, že biblické zprávy o stvoření, Desateru Božích přikázání, proroctvích Božích proroků a působení Ježíše Krista uvádí jako den odpočinku, svaté znamení mezi Bohem a jeho lidem – den Páně – uvádí sobotu a objevila i další opomíjené biblické zprávy, například o smrtelnosti duše bez Boha. V roce 1863 si dala tato skupina název Církev adventistů sedmého dne, aby položila důraz na očekávání (advent) brzkého druhého Ježíšova příchodu na svět a na zachovávání svatosti soboty (sedmý den). Na základě biblických proroctví nová církev přijala, že Bůh jí svěřil úlohu seznámit s doposud opomíjenými pravdami Bible celý svět a nabídnout před rychle se blížícím Božím soudem všem lidem smíření a spásu v Ježíši Kristu a pravý obraz Boha jako milujícího Stvořitele a Spasitele světa. To se stalo základem celosvětové misie církve.

Stručná data k 31.12.2009

(podle zprávy zveřejněné oddělním archivace a statistiky Generální konference Církve adventistů s.d. v prosinci 2009)

 

Pokřtěných členů ve světě 16.307.880
Sborů na celém světě 68.225
Počet ordinovaných kazatelů v činné službě 16.949
Zemí, kde církev působí 232
Počet základních škol 5.899
Středních škol 1.748
Vyšších škol a univerzit 111
Nemocnic a sanatorií 518
Celkový počet zaměstnanců církve 213.267
Sirotčinců a domovů důchoců 176
Nakladatelství a tiskáren 63
Počet jazyků, ve kterých se tiskne literatura 372
Počet mediálních center 13
Letadla a záchranné čluny 8

Církev adventistů v České a Slovenské republice

Historie adventizmu v českých zemích začíná kolem roku 1890. První misionář Antonín Šimon přišel z Německa a první sbor církve byl založen v roce 1902 v Praze. Postupně se rozrůstal počet věřících a byly založeny sbory v Luži, Liberci, Jablonci, Těšíně, Brně a na Slovensku. Vydatnou pomocí bylo založení církevního nakladatelství v Opavě a později v Brně. Řada kolportérů prodávala knihy a časopisy vydávané církví. V roce 1919 vznikla samostatná unie Církve adventistů v Československu, která postupně početně rostla. V roce 1911 bylo na území pozdějšího Československa 249 pokřtěných členů, v roce 1935 jich bylo 3.546 a v roce 2010 v církvi v České a Slovenské republice spolupracovalo 106 kazatelů s 9.688 členy ve 223 sborech a skupinách.

1 Komentář     0 Odezvy

By admin St Říj 30th 2013 at 5:15 pm  

Zkouška komentářů